8.12.2010

Venku je už druhý den naprosto hnusný smog, děti jsem dnes nechala doma, Beatka ráno navíc docela hnusně zakašlala. Nebyl to úplně nejlepší nápad, všichni jsme dnes měli náladu, že kdyby šli prodat (berte s nadsázkou), tak už jsou prodaní. Docela jsem po nich ječela (a následně mi to bylo líto). Beatka naprosto ignorovala všechno a všechny, Jáchymek v okamžiku, kdy jsem se chtěla věnovat jí, něco nutně potřeboval. Beatka odmítala ovoce a pochtívala mlsnoty (které nedostala), Jáchyma jsem musela honit, ať aspoň trochu pije (což je u něj normální , ale dnes mi to vadilo nějak víc). Stoprocentně dnes platilo, že nálada maminky se přenáší na děti.
Ale vyskytly se i světlé chvilky, když jsme se koupali (já jsem zdrhla do vany téměř hned, jak tatínek přišel domů z práce), Beatka s hrozným nadšením hrála se mnou "Kuba řekl..." a vůbec jí nevadilo, že opakujeme asi pět věcí dokola (ve vaně, kde je jedna slonice a dvě děti se toho o moc víc vymyslet nedá). A Jáchymek odpoledne prohlásil, že vymyslel básničku:

"Znám jednoho sněhuláka,
který má nohy,
který může jezdit v autobuse
a chodí."

Asi bude na moderní umění :-))

Jinak jsme byli docela tvořiví - svícínky jsou potřené Herkulesem a obalené v písku. Oba si vytvořili i spirálky - na laminovací folii se daly barevné konfety z děrovačky, přisypalo se trochu glitrů, zalaminovat, vystřihnout kruh a od kraje ke středu dokola stříhat. U Beatky jsem stříhala já. A glitry měli ba ještě večer na nose. S Jáchymem jsme ještě stihli vytobit papírový autobus.